Zkáza a naděje
Na závěr série Griša jsem se hrozně moc těšila a byla jsem zvědavá, jak to všechno dopadne. Ono napsat závěr úspěšné série není úplně jednoduché, přece jen my, fanoušci, máme nějaké očekávání, které se autorka musí snažit naplnit, ale zase k tomu nemůže dojít moc okatým způsobem, jinak by to za to moc také nestálo. Naštěstí mohu říct, že Leigh Bardugo se závěr opravdu povedl.
"Bylo by rozhodně hezké, kdyby člověk vždycky dostal jen to, o co prosí. Jenže tak to bohužel není."
Celá knížka je napínavá, plná nečekaných zvratů a strachu o naše oblíbené hrdiny. U čtení jsem byla pořád v napětí, jak to jako chce autorka zaonačit, vždyť to přece nemůže skončit dobře. Vždycky tam musí být nějaké velké ALE a nemůžu být s konce spokojena. Nakonec se to ale povedlo a spokojená jsem byla. Spoustu zvratů včetně toho závěrečného jsem vůbec nečekala. Dokonce i nějaká ta slzička ukápla.
"Jen prostě vím, že nejde žít bez bolesti - ať je tvůj život dlouhý, nebo krátký. Lidi tě zkrátka zklamou. Zraní tě a ty zase způsobíš bolest jim. "
Epilog mě hrozně potěšil a udělal mi radost, jak dojemně vše dokázala spisovatelka popsat.
"Utrpení je laciné jak bláto, jen je ho dvakrát tolik. Jde o to, jak s ním člověk naloží. "
Jsem moc ráda, že se se světem grišů nemusím loučit a hned se jdu vrhnout na Šest vran.