Tichá modlitba
Dnes se podíváme na skvělou detektivku Tichá modlitba od Angely Marsons. Co se detektivek týče jsem milovnice Chrise Cartera a jeho Zlobu a Jeden za druhým považuji za nejlepší detektivky, které jsem četla. A bohužel se k nim žádná ani nepřiblížila, až do teď. Tichá modlitba mě dostala. Přečetla jsem ji jedním dech a vůbec jsem se od ní nedokázala odtrhnout. Zahrála mi na citlivou strunu a byla jsem celou knížku v napětí, jak to vlastně dopadne.
"Někteří lidé si přepisují svou minulost. Přizpůsobují si vzpomínky, aby si vytvořili odstup od faktů."
Jako rodič si takovou situaci vůbec nedokážu představit, a ani si ji teda představovat nechci. Autorka každopádně celou situaci popsala velmi přesvědčivě a sugestivně. Navíc oceňuji pohled únosců i holčiček.
Ať byly okolnosti jakékoli, tělo se dožadovalo odpočinku a nakonec se přece jen projevila únava - i když ji mohly zdržet stres, energie, strach, úzkost.
Mimo to je super, že hlavní postavy vyšetřovatelů jsou sympatické a potěšilo, mě že jsme viděli i Dawsonovu lepší stránku.
"To byla ta potíž s tajemstvím. Každý si myslel, že může někomu důvěřovat. "
Mimo to oceňuji, že každá další knížka série je lepší než předchozí, první díl byl dobrý, druhý skvělý a třetí je naprostá TOPka, jsem zvědavá, jak to bude dál.
Obrázek použitý ve čtenářském deníku: