Mráz
Minier je další z autorů detektivek, kterému jsem se rozhodla dát šanci a jsem s ním celkem spokojená a určitě se k němu vrátím.
"To je úžasné, jak vypadají věci jednoduše, když na ně člověk kouká zdaleka, když nezná detaily a vlastně neví vůbec nic."
Příběh se má temnou a ponurou atmosféru, kterou umocňuje prostředí psychiatrické léčebny pro nejhorší zločince. Celé to do sebe krásně zapadá a když se k tomu přidá audioknižní zpracování, tak je to vůbec dokonalé. Pan Žák knihu načetl tak nějak monotónně, ponuře, že jsem si na začátku říkala, že tohle asi ne, ale postupem času jsem si ten přednes zamilovala, protože se dokonale hodil k atmosféře knížky.
"To je úžasné, jak vypadají věci jednoduše, když na ně člověk kouká zdaleka, když nezná detaily a vlastně neví vůbec nic."
Postavy jsem zajímavé, Martin má zajímavé myšlenky a celkem jsem si ho oblíbila, ale je dobře doplňován i dalšími postavami. Co oceňuji, je že i přes velké množství postav, jsou všechny dobře zapamatovatelné. Autor je představuje, tak že jsem s postavami neválčila a pamatovala si je. Docela dlouho mi trvalo než jsem odhalila, kdo je vrah, což také oceňuji.
"Existují dva druhy lidí. Darebáci a ti ostatní. Každý si musí vybrat svou stranu. Když to neuděláte, začnete patřit mezi darebáky."
Co bych knize vytkla je rozvláčnost v některých pasážích. Občas bych ji trochu zkrátila.
"Rodiče by se neměli snažit manipulovat s dětmi, i když jsou přesvědčení, že to s nimi myslí dobře. Měli by je spíš učit samostatnému myšlení, ačkoliv jejich děti myslí jinak než oni."
Obrázek ve čtenářském deníku: