Bouře a vzdor
Po skvělém prvním dílu jsem se moc těšila na pokračování a trošku se bála toho, že Bouře a vzdor má o trochu horší hodnocení než Světlo a stíny. No bála jsem se zbytečně, protože druhý díl se mi líbil ještě víc než první. Velkou zásluhu na tom má Nikolaj, který byl úplně dokonalý. Knížku okořenil humorem a skvělými hláškami, kdy vždycky přesně věděl, co říct a trefně okomentoval situaci.
"Když lidé říkají nemožné, myslí zpravidla nepravděpodobné."
Mala mi bylo trochu líto, protože to fakt nemá jednoduché, musel si připadat ztracený a upřímně Alina mu taky moc nepomohla.
"Přinuť je plnit maličkosti a budou tě poslouchat i v důležitých věcech."
Co se Aliny týče, musím říct, že se mi celkem líbí, že není úplně 100% kladnou hrdinkou, ale má své zápory. Dělá ji to komplexnější a upřímně ruku na srdce, když byste měli takovou moc, opravdu by Vás to nesvádělo k úvahám o jejím rozšíření. Já myslím, že jo. A líbí se mi, že se toho autorka nebojí a zmiňuje to. Příběh je díky tomu o poznání uvěřitelnější. I když teda těch ambiciózních postav je tam opravdu dost.
"Slabost je maska. Nos ji, když chceš ukázat svoji lidskost, ale nikdy, když se skutečně cítíš slabá.."
Ani ve druhém díle jsme nebyli ochuzeni o zásadní dramatické zvraty, které nám autorka postupně dávkovala. Knížka je stejně jako první díl ohromně čtivá, stránky krásně ubíhají a už teď se nemůžu dočkat, jak to vlastně celé dopadne.
"Všechno, co za něco stojí, začíná vždycky jako špatný nápad."